Obrazový procesor

Obrazové procesory

Nastupuje hned po převodu náboje na digitální hodnotu. Ovlivňuje fotografii ve vyvážení bílé barvy, barevném prostoru, kontrastu, ostrosti, saturaci, barevném posuvu a kompresi JPG. Každý snímač generuje šum a právě na procesoru je jak si s ním poradí.
Relativní novinkou je formát RAW, kde obrazový procesor prakticky neplní žádnou práci a jen uloží surová digitální data ze snímače do souboru. Soubor RAW je pak pomocí SW, který nabízi více možností než obrazový procesor digitálu, zpracován na PC.
Každý výrobce využívá své vlastní obrazové procesory. Canon nyní využívá DIGIC II. Výkon DIGIC II není postaven na softwaru jako u ostatních, ale tvoří část hardwaru zabudovaného do obvodového řešení fotoaparátu. To umožňuje fotoaparátu souvisle fotografovat bez toho, že by se zahltil daty.
Olympus si vyvinul vlastní technologii zvanou TruePic Turbo. Optimalizuje zachycenou obrazovou informaci na CCD senzoru ještě před jejím uložením. Při zpracování obrazových dat využívá informace o jasu a barvě sousedních pixelů.
Sony zase využívá Real Imaging Procesor, který mu umožňuje kratší dobu spouštění. Rovněž je šetrnější na spotřebu energie.
FujiFilm v kombinaci Super CCD snímačem a Real Photo procesoru dosahuje nízkých úrovní šumu.

Barevné filtry, aneb barevná mozaika?

Základem je použití barevných filtrů v RGB barvách. Na snímači jsou umístěny současně všechny tři filtry uspořádané do mozaiky. Nejedná se o celistvé filtry, uložené přes celou plochu snímače, nýbrž nad každou buňkou je umístěn jeden miniaturní filtr. Nejčastěji používaný je vzor G-R-G-B Bayer, který vychází ze 4 sousedních bodů. Dva z nich mají zelený filtr, jeden červený a jeden modrý. Zelený filtr se vyskytuje dvakrát vzhledem k spektru složení bílého světla pomocí RGB.
Každá buňka nepřečte celou barevnou informaci, ale pouze část.
Pokud použijeme všechny informace získané dohromady ze 4 buněk, můžeme určit barvu dopadajícího světla. Pokud například všechny buňky naměří hodnotu 255, tak jde o bílé světlo. Bohužel každá buňka měří jiný dopadající paprsek, což s sebou nese
několik nevýhod:

- barevné rozlišení snímače je nižší než schopnost rozlišovat jas. Pokud tedy máme snímač s uváděným rozlišením 1,92 MPx, pak pouze 0,48 MPx rozlišuje červenou, 0,48 MPx modrou a 0,96 MPx zelenou.
- Barva je vypočítávána ze čtyř nebo více bodů pomocí vzorců, které určí barvu s omezenou přesností. Většinou fotoaparáty detekují ostré hrany.
- Při mozaikovém uspořádání se hůře kompenzuje nepřesné snímání barev případně jiná zkreslení.

Stejně fungují mozaiky i při použití jiné kombinace barev jako je adobeRGB či CMYG filtry. CDD filtr